1. |
V kruzích
02:38
|
|||
|
V kruzích
Seskupené lodě. Útok bude brzy.
Žebra jako
slova
a pod nimi srdce.
Stěžně jako kříže. Další slepá cesta.
Vítr do napnutých
plachet
šeptá jenom bolest.
Na pevnině už vědí,
že se něco děje.
Ze dřevěných chýší vyhlížejí zítra.
—
Zítra
uvnitř něco shoří.
—
V kruzích ulit lidé.
=================================
In circles
Gathered ships. Attack happens soon.
Ribs like words
and the heart underneath.
Masts like crosses. Another dead road.
The wind just whispers pain
into spread sails.
At land they know
something is happening.
From their wooden huts they watch out
for tomorrow.
—
Tomorrow
something inside burns.
—
People shelled in circles.
|
||||
2. |
Vlaštovky
04:39
|
|||
|
Vlaštovky
v kruzích nad střechou letěly
přes půl světa,
aby tu byly hvězdami ještě před
setměním.
—
Na větvích stromů už zase listí,
ale uvnitř lidí pořád
zlo.
A horizont v dálce jako břeh
moře.
Příliv pole spláchne
ten mor
nekonečné žluté smrti
vládce
demence a sucha.
Některé
z našich dětí možná přežijí
v horách.
—
Na větvích stromů už zase listí,
ale uvnitř lidí pořád
zlo.
A horizont v dálce jako břeh
moře.
Příliv pole spláchne
ten mor.
Vlaštovky v kruzích nad střechou
letěly přes půl světa,
aby tu byly hvězdami ještě
před setměním.
—
Až se přestane prášit
z krajiny,
zbude jen prach z člověka a jeho viny.
—
Na větvích stromů už zase
listí,
ale uvnitř lidí pořád
zlo.
A horizont v dálce jako břeh
moře.
Příliv pole spláchne
ten mor.
—
Vždycky, když se sprchuješ,
chtěl bych být závěs
v koupelně,
abych zachytil všechnu tvou
vodu,
co by cákala
jinam,
než do komor mého srdce.
=================================
Swallows
circling over the roof
flew across the world to become
stars
before the dusk is here.
—
Leaves spring up on branches,
but there's still evil
inside people.
And the horizon far like sea shore.
High tide of fields
will wash that plague away:
an infinite yellow death
of the ruler of dunces and drought.
Some of our children
might survive in mountains.
—
Leaves spring up on branches
but there's still evil
inside people.
And the horizon far like sea shore.
High tide of fields
will wash that plague away.
Swallows circling over the roof
flew
across the world to become stars
before the dusk is here.
—
When the land
is rebuilt
what remains is human dust and guilt.
—
Leaves spring up on branches
but there's still evil
inside people.
And the horizon far like sea shore.
High tide of fields
will wash that plague away.
—
Every time you take a shower
I wish I was the curtain
to catch
all your water that spills not in the chamber
of my heart.
|
||||
3. |
Poklidná ranní revoluce
04:59
|
|||
|
Poklidná ranní revoluce
Na šíji horizontu
se z kopců hřebení hory. Denní směna
pod hvězdami
mává na první autobusy.
Je už příliš málo míst, kde by šlo žít
bez
výpadků radosti.
—
Uvnitř rozkvetlých panelových třešní
zná svobodu jen úzká skulina
mezi rty.
—
I marně čekat na vítr je pořád lepší,
než
rezignovat v bezvětří.
—
Na šíji horizontu se ze tmy do šedi
převlékají vrány.
Denní směna pod hvězdami
mává
na první autobusy.
Je už příliš málo míst, kde by nebolelo
milovat,
když neklid v tepnách drhne
o kosti a sny.
—
Uvnitř rozkvetlých panelových
třešní
zná svobodu
jen úzká skulina mezi rty.
=================================
A placid morning revolution
The mountains crest from the hills
on horizon's shoulder.
The morning shift
waves at the first buses under the stars.
There's too few places
to live
and not lack happiness.
—
Only a thin gap of lips knows freedom
among
blooming concrete cherries.
—
A futile wait for wind
is still better
than a resigned calm.
—
Crows change from dark to grey
on horizon's shoulders.
The morning shift
waves at the first buses under the stars.
There's too few places where
love doesn't hurt
when
unrest in arteries rubs on bones
and dreams.
—
Only a thin gap of lips knows freedom
among
blooming concrete cherries.
|
||||
4. |
Květy
02:55
|
|||
|
Květy
Je to jako nemoc,
nemoci s tím něco udělat. Aspoň na chvíli
přidržet dlaně
nad květy na větvích, aby v noci
nezmrzly.
A až různě překřížené čáry
nasají jejich vůni,
tak tě chytit pod ňadry a doufat,
že všechno to zlé
zevnitř
už brzy vyvezou z popelnic před domem
někam
na skládku lidství, nebo do spalovny.
—
Že tě miluji.
V úterý. Na přelomu bolesti
a jara.
Plný sucha a tmy.
—
Sartre přemítá nad žihadlem vosy:
komu z nás ho
dá,
a koho prozatím nechá snít.
=================================
Blossoms
It's such inability
being unable to do something about it.
For a second hold palms over blossoms on twigs
to keep them from freezing
at night.
And when criss-crossed lines absorb their smell
to hold you under bust
and hope
that all the garbage inside
will go with the dustbins outside the house away
to the dump of humankind.
Or an incinerator.
—
So I love you.
On a Tuesday. On the brink of pain
and spring.
Full of drought and darkness.
—
Sartre is contemplating the sting
of a wasp:
which one of us gets it
and who gets to dream
for now.
|
||||
5. |
Betonové moře
04:02
|
|||
|
Betonové moře
Peklo
je jen paprsek lampy. Oko na punčoše.
Měsíc
těsně pod okrajem sukně.
Poloostrov nástupiště
pevně spojený s vědomím,
že lodě
jezdí po kolejích spojujících hvězdy.
—
Ptačí křik ze tmy zmodral v stračí peří
rána
a betonové moře si shrnulo
podvazky
až ke kotníkům odlivu.
—
Není tak těžké něco
říct.
Je mnohem těžší být potichu.
=================================
The cement sea
Hell is just a ray of lamp. Tear in tights.
The moon
just below the skirt's rim.
A peninsula of a platform
tightly
locked in knowing
that
ships sail on tracks that join the stars.
—
A bird's cry from the dark turned blue
in morning magpie's feathers
and the cement sea
rolled it garters down to ankles
of the low tide.
—
It's not hard to say something.
It's hard
to stay silent.
|
||||
6. |
Jeřáby
04:35
|
|||
|
Jeřáby
Zamžená nádražní hala. Ozvěny kroků
a otisky prstů
na madlech pojízdných schodů do nitra.
—
Koloběh času
je jako řeka, která si svlékla kůži hladiny
a volá k večeři vítr.
Zas budou plasty.
Navěky nahradí listí na stromech, maso
a kosti. A možná i srdce. Lidské
srdce.
Pramínky písmen ze rtů pokory
jsou zase jen slova,
která možná nic nespraví, ale aspoň to
zkusí.
Zas budou plasty.
Navěky nahradí listí na stromech, maso
a kosti. A možná i srdce. Lidské
srdce.
—
Nad sídlištním nebem. Ramena jeřábů
vnucené pravdy,
a jen plaché hvězdy si jim občas
dovolí protiřečit,
když
vidí sebe samy v rozsvícených oknech:
v očích lidí.
—
Tam i ti nejvíc stateční mají strach.
=================================
Cranes
A misty trainstation hall.
Steps echo
and fingerprints on handrails of escalators
down inside.
—
The wheel of time is like river
that
took off its surface skin
and calls the wind for dinner.
The plastics will again forever replace the leaves
on trees,
meat and bones.
And maybe the heart. The human heart.
—
The streams of letters from lips of humility
are just words that won't change
anything
but at least they try.
The plastics will again forever replace the leaves
on trees,
meat and bones.
And maybe the heart. The human heart.
—
The cranes of forced truth under the estate's sky
and only shy stars
sometimes dare to contradict when they see
themselves
in lit windows – : in people's eyes.
—
Where the bravest tread with fear.
|
||||
Nicota Prague, Czech Republic
Members:
Michal - guitar
Pavel - guitar (ex-Wolves Unbound, Crowheart)
Martin - bass
(ex-Wolves Unbound)
Martin - drums (ex-Ivy Mike)
Past members:
Martin - vocal (ex-Naiada)
Dave - drums (ex-Howl)
Peter - drums
Since Oct 2016
... more
If you like Nicota, you may also like:
Derramar | Querer | Borrar
by MASSA NERA
Massa Nera makes '00s-style screamo that strikes a balance between delicate intricacy and heavy passion.
go to album
Toronto band Respire deliver a post-hardcore tour de force on the largest scale possible, orchestrally rich and incessantly uncompromising.
go to album
Crashing female-fronted hardcore perfect for afternoon slump revival.
go to album
Artificial Bouquet
by Frail Body
New on Deathwish, explosive screamo from this Illinois band, full of scalding riffs and searing vocals.
go to album
Ataraxy
by Sadness / To Be Gentle
Atmospheric black metal band Sadness and experimental screamo band To Be Gentle channel intense emotions on this split single.
go to album
Eve Beeker of screamo band To Be Gentle stretches her solo work in new experimental directions on this EP, a meditation on gender & healing.
go to album
We'll Hide Away: Complete Recordings 1993-1995
by Grain
In the early ’90s, the Ohio band were champions of boundary-crossing Midwestern hardcore.
go to album
